Cizí zdroje/kapitál

Obecná definice:

Cizí zdroje (neboli cizí kapitál) představuje cizí zdroje financování podniku, tj. závazky, jejichž vyrovnání povede k odlivu ekonomických přínosů. Společně s vlastním kapitálem (základní kapitál, emisní ážio, kapitálové fondy, rezervní fond, nahromaděný zisk/ztráta) tvoří součást pasiv. 

Obsahová náplň cizího kapitálu záleží na konkrétním účetním standardu (české účetnictví může na problematiku pohlížet více či méně jinak než např. IFRS). V českém účetnictví (viz.také nákres výše) zahrnuje:

• Rezervy
• Nejrůznější závazky – např. vůči bankám, zaměstnancům, dodavatelům, státním institucím z titulu sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění aj.

V podvojném účetnictví jsou přírůstky položek cizího kapitálu účtovány na straně dal a úbytky na straně má dáti pasivních účtů. Nicméně konkrétní způsob účtování jednotlivých položek záleží na účetním standardu (ČÚS, IFRS, US GAAP….).

Cizí kapitál může být:

• Krátkodobý cizí kapitál (zdroje) – předpokládá se doba jeho existence kratší než 1 rok
• Dlouhodobý cizí kapitál (zdroje) – předpokládá se doba jeho existence delší než 1 rok

Firmy si často počítají %, kolik je „provoz“ cizího kapitálu stojí. V těchto výpočtech se tedy vychází pouze části cizího kapitálu nesoucího úrok nebo těch, které jsou emitovány s diskontem. Jsou tedy abstrahovány hlavně rezervy a závazky z obchodního styku.  Od této znalosti se pak odvíjí různá srovnávání a ekonomické optimalizace. Toto % se nejčastěji vyjadřuje ve formě nákladů cizího kapitálu, který tvoří jednu ze složek tzv. WACC (Weighted Average Cost of Capital, tj. vážené průměrné náklady celkového kapitálu).

Ačkoliv to může znít prapodivně, cizí kapitál je pro firmu často levnější než kapitál vlastní. Proč se můžete dočíst zde.

Zda má firma adekvátní výši cizího kapitálu lze posoudit v rámci finanční analýzy rozborem ukazatelů zadluženosti a finanční struktury. Důležitými ukazateli jsou Celková zadluženost čili Ukazatel věřitelského rizika a Úrokové krytí.