Přehled o peněžních tocích

Poslední aktualizace dne: 11.01.2017

Přehled o peněžních tocích je společně s Rozvahou, Výkazem zisku a ztráty, Přílohou Přehledem o změnách vlastního kapitálu jedním z účetních výkazů, který se sestavuje v rámci účetní závěrky. Výkaz podává přehled o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které se ve výkazu uvádí zvlášť z provozní, investiční a finanční činnosti. Peněžní toky z provozní činnosti mohou být stanoveny přímou nebo nepřímou metodou (viz.níže).

Přehled o peněžních tocích není vždy povinnou součástí účetní závěrky – musí jej vyhotovovat obvykle pouze obchodní společnosti, které jsou středními a velkými účetními jednotkami. (odst.2, § 18 ZoÚ)

Přehled o peněžních tocích bývá také nazýván jako „výkaz cash-flow“.

 

Přehled o peněžních tocích za určité období podává přehled o pohybu:

  • příjmů: příliv peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů
  • výdajů: odliv peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů
  • cash-flow jakožto rozdílu příjmů a výdajů

 

Výkaz o peněžních tocích pro české účetnictví upravuje zejména Vyhláška, a to v Hlavě V. (§ 40-43) a možné (nikoliv závazné) řešení pak detailněji rozvádí ČÚS č.023 (Přehled o peněžních tocích).

 

 

Co obsahuje výkaz o peněžních tocích?

  • pohyby peněžních prostředků:
    • peníze v hotovosti včetně cenin (účt.skup. 21)
    • peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účt. skup. 22, příp. 26) (odst.1, § 40 Vyhl.)
  • pohyby peněžních ekvivalentů: krátkodobý likvidní finanční majetek - majetek snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku, u nějž se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Např. peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu. (odst.2, § 40 Vyhl.)

Výkaz ale neobsahuje pohyby uvnitř a mezi těmito položkami. (odst.3, § 40 Vyhl.)

 

Celková částka (tj. konečný stav) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích musí souhlasit se stavem v rozvaze. (odst.5, § 40 Vyhl.)

 

Peněžní toky jsou ve výkazu rozděleny na činnosti:

  • provozní - základní výdělečné činnosti (odst.2, § 41 Vyhl.)
  • investiční - pořízení a prodej dlouhodobého majetku, činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou provozní činností (odst.3, § 41 Vyhl.)
  • finanční - činnost, která má za následek změny ve vlastním kapitálu a dlouhodobých (příp.krátkodobých) závazcích (odst.4, § 41 Vyhl.)

 

Peněžní toky z provozní činnosti mohou být sestaveny metodou:

  • přímou – ve formě skupin příjmů a výdajů (odst.1a, § 42 Vyhl.)
  • nepřímou – transformací výsledku hospodaření o:
    • nepeněžní transakce (transakce mající vliv na výsledek hospodaření, ale ne na cash-flow, např. odpisy, rezervy a opravné položky)
    • neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období
    • příjmy a výdaje spojené s finanční a investiční činností (odst.1b-2, § 42 Vyhl.)

 

 

Speciality ve vykazování:

  • platby daně z příjmů: samostatně vyčíslit k provozní, investiční nebo finanční činnosti. Pokud to není praktické, tak přiřadit k provozní činnosti (odst.2, § 43 Vyhl.)
  • přijaté úroky a podíly na zisku - do provozní nebo investiční činnosti (odst.3-4, § 43 Vyhl.)
  • vyplacené úroky (nekapitalizované do dlouhodobého majetku) - do provozní nebo finanční činnosti (odst.3-4, § 43 Vyhl.)
  • úroky zkapitalizované do dlouhodobého majetku - do investiční činnosti, musí být samostatně vyčíslené nebo jejich částka uvedena v příloze účetní závěrky (odst.4, § 43 Vyhl.)
  • vyplacené podíly na zisku - do finanční činnosti. Pokud ale jde pouze o jejich přerozdělení mezi společníky, pak do provozní činnosti (odst.5, § 43 Vyhl.)

Samostatně musí být ve výkazu vyčísleny:

  • úrokové příjmy a výdaje
  • příjmy a výdaje spojené s podíly na zisku
  • platby daně z příjmů (odst.1, § 43 Vyhl.)
  • úroky zahrnuté do ocenění dlouhodobého majetku, ale alternativně lze též uvést „jen“ v příloze účetní závěrky (odst.4, § 43 Vyhl.)

 

Možné schéma Přehledu o peněžních tocích (dle ČÚS č.0023):

Výkaz o peněžních tocích dle IFRS, resp. IAS 7 je „českému“ výkazu velmi podobný.

 

 

V souvislosti s přehledem o peněžních tocích je Vyhláškou vyžadováno toto vysvětlení v příloze účetní závěrky:

  • položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo zásada pro tvorbu jejich obsahu (odst. 4 § 40 Vyhl.)
  • změny zásad, v modelu, konstrukci a obsahu včetně pravděpodobných účinků (odst. 4 § 40 Vyhl.)
  • vzájemné kompenzace toků z provozní, investiční a finanční činnosti (odst. 1 § 41 Vyhl.)
  • vyčíslení peněžních toků souvisejících s vyplacenými úroky zahrnovanými do ocenění dlouhodobého majetku, pokud nejsou vykázány v přehledu jako samostatná položka (odst. 4 § 43 Vyhl.)

 

Při sestavování cash-flow je využívána celá škála zdrojů - rozvaha (využijí se stavy sledovaného i minulého účetního období), výsledovka, přehled o změnách vlastního kapitálu i jiné mimoúčetní vstupy. To je i jeden z důvodů, proč je často sestavení tohoto výkazu obtížné. Základní kontrolou správnosti je to, že se suma cash-flow (pohybů) za sledované období rovná rozdílu konečného a počátečního stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v rozvaze.

 

Kromě Přehledu o peněžních tocích pro jednotlivou entitu (podnik) se pro podniky ve skupině sestavuje i tzv. konsolidovaný přehled o peněžních tocích.



Pomohl Vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím.

1 = nejhorší, 10 = nejlepší

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Komentář
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace